Na výše uvedený víkend se naplánoval výlet do západní stěny Lomnického štítu.

Na Skalnaté pleso jsme se dostali poslední lanovkou z Lomnice (srpen v 18:00, v září jede poslední v 16:00, ráno jede v 8:30 - dá se ještě stihnout lezení). Po přespání jsme vyšli do Lomnického sedla, kde jsme nechali věci na spaní a sestoupili nad Lomnickým sedlem feratou pod stěnu. Šel jsem to poprvé a je to asi nejlepší přístup. Vylézt jsme se rozhodli Birkenmajera (V-VI). První délky jsou lehké, ve 3. délce mi zůstal v ruce chyt, který jsem hodil za sebe a zjistil, že prohnutá pozice dozadu není ideální lezecké postavení. Po krátkém zamyšlení jsme pokračovali pod závěrečné nejtěžší délky. Obtíže cesty jsou srovnatelné s Hokejkou, která je dle mého namáhavější. Dovolím si citát z průvodce F. Kroutila...

S trávníku doleva vzhůru po úzké lavici těsně pod stěnou a od konce lavice strmým a velmi lámavým žlábkem k patě 12 m, převislé, vodou ohlazené a lámavé stěnky, vzhůru trhlinou v kolmé stěnce do lámavého a mělkého, doleva se zahýbajícího žlebu, který je nahoře komínkem rozdvojen . Komínkem šikmo doleva (velmi těžce, špatné jištění). Dále 15 m trhlinami v kolmé stěnce (vždy po 5 m 2 výklenky, neobyčejně těžko), až na stupínek pro levou nohu v levé hraně stěnky (exponované).

Tak bacha "levá noha na stupínek v levé hraně stěnky" - ať to neskoníte. Jinak průvodce vede dobře a v popisu se člověk hned zorientuje.

Hokejka

V neděli jsme nastoupili do Hokejky. Dvojka před námi byla pomalejší, tak nás dolezli Poláci a poté co jsme byly v jedné délce 3 dvojky zároveň, jsem usoudil, že dnes to asi nebude ono a že zítra je taky den a budeme pokračovat v cestě Orlowského (někdy označeno jako Stanislawského cesta) (V) šikmo doleva nahoru. Neměli jsme naspěch tak jsme pozorovali mumraj v Hokejce a nálada z bodu mrazu se taky rychle zvedla a cestu si vylezli.

Hokejka - výlezový komín

V pondělí jsme nastoupili do Hokejky sami. Zajímavý byl výlez z kříže, "tak se přede mnou ještě žádná ženská v životě neplazila". Ale zpátky k lezení. Na štandech jsou nýty a během cesty se taky vždy něco najde nebo se dá založit. Ačkovou délku by samozřejmě člověk bouchnul čistě, ale z úcty k prvolezcům jsem se chytil, jak jinak. Pak už jen pár sprostých slov v závěrečném komínu a jsme na konci obtíží.

zasloužené pivko

Atmosféra navrchu je uvolněná a příjemná. Na dotazy turistů, jestli jdou dobře na Lomnický štít odpovídáme že vůbec nevíme, ale že do Lomnice jdou dobře. Co jste lezli ? - Jen jsme vyjeli na zkoušku lanovkou a večer jdeme na maškarní ples. Čepují pivo za 2,20 a zaujímáme fotografické pozice, pokud to hned nevyjde můžeme koupit další. Bohužel jsme dokonalí hned na první pokus i když někteří pózují již s prázdnou sklenicí.

romantika

Poté co se nám zhoršila fyzická rovnováha a zároveň se zvýšila psychická rovnováha vyrážíme po řetězech dolů na Lomnické sedlo, kde jsme bez problémů spali dvě noci (horní stanice lanovky). Výstupy byly vedeny technikou - chytali jsme se chytů a stoupali na stupy. Sestup byl paráda sjezd lanovkou ze sedla až do Lomnice (zpáteční lístek 15 Eček).

Zúčastnění - Šina, Radka, Pavel, Adam, Lukáš, Martin - všichni HO Start Ostrava, na jejich webu najdete asi i víc fotek z akce.

Šína